Janko Hraško

Jsem moc rád, že nám vyšla nová hra z dílny Pedra dokazující, že československé textovky rozhodně nejsou mrtvé. Tentokráte nás čeká pohádkový příběh určený převážně dětem, naštěstí hlavní hrdina malý hrášek Janko je sympaťák jak se patří, takže ani dospělí nepřijdou zkrátka.

Příběh začíná klasicky, rodiče žijící v osamělé chaloupce poblíž hlubokých lesů touží po potomkovi a on ne a ne přijít, jejich touha je však obrovská a alespoň jako cena útěchy se na svět vyklube malý chlapec o velikosti hrášku. A jestli z něj bude klasický honzovský pecivál nebo hrdina jak se patří záleží už jen a jen na Vás.

Hra nás uvede do té správné pohádkové atmosféry hned několika parádními vejrazivy, takový oblok, šporhelt, modlikání, pačmaga nebo orání na poli ve stylu hejsa Kešo, hejsa Sivoň prostě nemá chybu. Klasickou práci pro rodiče v lese i na poli ale zanedlouho vystřídá zapletení se do křížku s vrchností a z Janka se takřka přes noc stane ten správný geroj ne nepodobný ruským bohatýrům. Horská polana v mé mysli vyvolala vzpomínku na karpatské i podkarpatské poloniny plné pasoucích se stád ovcí, krav i koní a samozřejmě také nekonečné ruské, asijské a indiánské stepi plné volnosti a nespoutanosti. Třeba přijde i Jánošík, třeba i zlobři a možná nebudou chybět ani divocí orli a orlice, kdo ví…

Janko je příjemnou změnou od některých zapeklitých textovkek, kde řešení hráč hledá celé dny, není problém jej během pár hodin projít. Prakticky si vystačíte se všemocným příkazem použij narozdíl od mnoha jiných textovek, kde musíte někdy dost složitě hledat správný výraz. I inventář je neomezený, takže hledání vhodné místnosti sloužící jako odkladiště odpadá. Použitý engine už je doveden téměř k dokonalosti, má tu správnou retro atmosféru, krásná ASCII grafika k těmto hrám prostě dokonale sedí a text je vhodně barevně oddělen, co si více přát, milovníci linuxové příkazové řádky se zde budou cítit jako doma.

Hru jsem si parádně užil a doporučuji všem mláďatům i rodičům, má jen jednu malou nevýhodu, měla totiž vyjít už tak před pětadvaceti lety, kdy jsem jako kluk mastil Indiana Jonese, Exotera, Upíra, Bad Night a jiné spektrácké skvosty, určitě by se mezi nimi neztratila.

Nemohu se dočkat další hry a budu se snažit autora trochu poponáhlat, těhle parádních textovek prostě není nikdy dost. Textovkám zdar přeje

Kroužící orel