Zdeněk Houška a jeho hry

Povedlo se mi najít a zlomit k sepsání několika slůvek známého autora textových her, který se proslavil na osmibitových počítačích značky Atari a následně pak napsal i dvě báječné textové hry pro počítače PC, přesněji řečeno pro MS DOS, takže si je dnes můžete prakticky zahrát snad kdekoli.

Mezi jeho nejepší a vlastně poslední textovku patří ta PCčkovská – je to Rande, vcelku napínavá, dobrodružná, humorná textová hra, jejíž příběh se odehrává na jisté nejmenované škole, kde hráč tráví svá nejlepší léta službou vlasti, tedy náhradní vojenskou službou. A jak již nadpis napověděl, tak je to Zdeněk Houška.

Na Zdeňka jsem natrefil celkem náhodou, když jsem hodně dávno dohrál jeho hru Rande, kterou napsal spolu s Petrem Šťastným, to on mi sehnal kontakt na Zdeňka, kdysi dávno, když jsem byl malé děcko, tak jsem si vlastně se Zdeňkem dopisoval a posílali jsme si kazety s Atari hrama, takže jsem navázal na tradici. Ne dnes si neposíláme kazety, dnes si píšeme pomocí elektronické pošty.

Podívejme se na to co tedy Zdeňek publikoval. Jsou to dva díly textovky Inža, Pytlák Říha, Žižkovskou galérku, Fantóm opery, Escape from grass, Honba za krmítkem a Rande.

Originální nákres mapy Atari textovky Žižkovská galérka

Zdeněk se dostal dle jeho vlastních slov k počítačům někdy v roce 1988, kdy mu rodiče pořídili osmibitové Atari 800 XE, to si prý nezvolil náhodou, protože jeho spolužák a později úspěšný programátor Jirka Procházka měl doma právě Atari 800 XL, které mu Zdeněk záviděl.

mapa hry Pytlák Říha

Spolu s Jirkou se také pokoušel napsat svou první hru, jenže jim to tak nějak nešlo a spíš si spolu hráli Zybex a textovkám se věnoval každý zvlášť. Zdeňek se pokoušel vždy naprogramovat nějakou hru, se kterou by se jeho kamarád Jirka potrápil a naopak, čímž bylo na světě takové to chlapecké soutěžení, kdo je lepší, díky tomu jsme se mi ostatní mohli dočkat několika zajímavých textovek, bohužel z Jirkových her se nedochovalo skoro nic, tedy až na jednu, tou je Atari Basic aneb Poustevníkův život.

Inža 2 mapa

Následně pak Zdeněk začal navštěvovat Atari Klub a tak se jeho výtvory dostali k širšímu obecenstvu, samozřejmě, že jeho velikým vzorem byl Viktor Lošťák a jeho Pomsta Šíleného ataristy. A když dostal první dopis s žádostí o další hry, tak mu to dodalo sil, aby vychrlil na přelomu roku 1991 několik her, které jsem zmiňoval v předchozích odstavcích, jak sám uznává, tak se jeho hry nemohly rovnat kvalitou zpracování a příběhem a vtipem Pomstě.

Na jeho kontě je i pokus o chodičku inspirovanou Spellboundem, která nese jméno Sagi 1.

První dokončenou textovkou je však Inža 1, jíž předcházelo několik neúspěšných pokusů, které nesly názvy jako Kastelán, v Drákulově zajetí, Sirius, Rescuser, Tajemsví bukového lesa a mnohé další, které si už nepamatuje, škoda. Mohlo by být více zajímavých her k dokončení. Sám musím uznat, že jsem až po velice dlouhé době dohrál Zdeňkovi hry, co napsal na Atari, kdysi dávno jsem na to neměl, hráč totiž umírá skoro na každém kroku, zvláště pak v Pytlákovi Říhovi.

Jak sám Zdeněk říká:

“S odstupem dvaceti let jsem si nahrál Inžu a zjistil, že je to hra blbá až k neuvěření. Zkusil jsem si zahrát i další (všechny je mám schovaný) a zaskočilo mne jak cize a neosobně na mě ty výtvory působí.

 

Uklidnil mě až fakt, že před čtvrt stoletím je psalo dvanáctiletý pako.

 

Když jsem si tedy prominul tu jejich neoddiskutovatelnou prostoduchost spojenou s programátorským diletantstvím, zaujala mě ta moje tehdejší sebedůvěra hraničící až s drzostí, hlavně v místech kdy se na obrazovku vypisují zprávy jako „tomuto debilnímu příkazu nerozumím“ a podobně.

 

Tyhle povýšené hlášky totiž vůbec nejdou dohromady s faktem, že spousta věcí, jako třeba rozsah zkoumání předmětů a ošetření nesprávných formulací příkazů je ve hrách nedotažená, pokud pro jistotu rovnou nechybí.

 

Tím jsou bohužel hry obtížně řešitelné, až k nedohrání. Proto si velmi vážím všech, kdo v sobě našli tolik síly a energie že to dokázali.”

Zdeněk pak v roce 1993 vyměnil Atari za PC a začal se učit Pascal, na textovky na nějakou dobu zapomněl, když se tedy nepočítá poněkud jednoduchá a srandovní hra Honba za krmítkem napsaná za jedno odpoledne na laptopu s procesorem 286, kdy kvůli nemoci musel zůstat v posteli.

Původní autorova mapa ke hře Rande

A také poslední hru – Rande, se kterou se tak trochu vypořádal s poněkud traumatizující zkušeností civilní služby, když dělal více jak rok uklízečku. Poděkujme naší armádě, že tehdy v roce 1997 platila povinnost posílat mladé muže do armády ať již se samopalem nebo koštětem, neboť by vlastně ani rande nevzniklo.

Zde si dovolím opět Zdeňka ocitovat:

“Nikdy nezapomenu na kouzlo textovek, které jsem hrál na Atari. Obraz byl vždy mírně rozostřený a reproduktor mile syčel jak v počítači skákaly nuly a jedničky. Tahle atmosféra mi na PC od začátku moc chyběla a vlastně jsem si na ostrý SVGA obraz zvykal těžce. Mám proto Atari stále rád a střežím ho jako oko v hlavě.”

Já jen doufám, že se mi ho časem podaří zlomit a třeba napíše pokračování Rande a nebo nějakou úplně novou textovku, kterou si s chutí zahraji, nemusí to být hned, ale věřím, že se mi to nakonec podaří.

Rande, pokračování mapy

Fragment mapy ke hře Escape from grass

Mapa hry Inža 1

Kompletní Zdeňkova tvorba ke stažení:

  Rande (287,5 KiB, 1 978 hits)

  Honba za Krmítkem (117,7 KiB, 1 817 hits)

  Inža (6,9 KiB, 1 809 hits)

  Inža 2 (9,7 KiB, 1 645 hits)

  Žižkovská galérka (12,3 KiB, 1 531 hits)

  Escape from Grass (13,2 KiB, 1 651 hits)

  Pytlák Říha (9,9 KiB, 1 637 hits)